Otázky a odpovědi
Na této stránce můžete nalézt užitečné informace z oblasti požární ochrany. Zveřejněné informace jsou průběžně aktualizovány, v návaznosti na zveřejňování nových právních předpisů. Pokud jste nenašli požadovanou informaci, můžete nám zaslat dotaz pomocí formuláře na konci této stránky. Nejčastěji kladené dotazy budou zodpovězeny a zveřejněny.
Obecné dotazy
Ze zákona o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb.) je každá fyzická osoba povinna počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru.
Při spalování hořlavých látek na volném prostranství jsou osoby povinny, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru (např. mít k dispozici dostatek prostředků pro případné hašení). Spalování hořlavých látek na volném prostranství včetně navrhovaných opatření jsou osoby povinny předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat.
Oznámení o pálení je možné podat prostřednictvím Evidence pálení dostupném na: paleni.izscr.cz. Nahlášením pálení však nedochází k jeho schválení – je pouze evidováno Operačním informačním střediskem hasičského záchranného sboru. Evidence slouží výhradně pro možnost ověření místa pálení v případě nahlášení požáru jinou osobou, a tedy zamezení zbytečného výjezdu jednotky požární ochrany.
Dále je třeba zdůraznit, že například v letních měsících může být vyhlášeno období mimořádných klimatických podmínek z důvodu sucha. Je třeba proto také sledovat úřední desku příslušného kraje, kde si můžete ověřit, zda není nařízením kraje pálení zakázáno.
Rodinné domy
Ano. Povinnost vybavit rodinný dům přenosným hasicím přístrojem je stanovena v Příloze č. 4 k vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Rodinný dům musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností nejméně 34A.
Konkrétní stanovení počtu a druhů přenosných hasicích přístrojů by mělo být také uvedeno v požárně bezpečnostním řešení stavby.
Hasicí přístroj by měl být umístěn na dobře viditelném místě kdekoliv v prostoru s ohledem na pravděpodobnost vzniku požáru. Konkrétní místo však není stanoveno. Hasicí přístroj by však měl být zajištěn proti pádu a v případě instalace na svislé stavební konstrukci musí být rukojeť hasicího přístroje nejvýše 1,5 m nad podlahou. Pokud se rozhodnete hasicí přístroj umístit tak, že není viditelný, mělo by místo být označeno tabulkou s příslušným piktogramem.
Hasicí přístroj lze pořídit ve všech specializovaných obchodech, ale také v hobbymarketech (např. Hornbach, Bauhaus apod.). Při nákupu hasicího přístroje je však důležité vědět, jaký typ hasicího přístroje je třeba pořídit. Ve většině případů, je konkrétní množství a typ hasicího přístroje stanoven v projektové dokumentaci stavby. Hasicí přístroje se dělí podle druhu hasiva, ale také podle jejich hasicí schopnosti.
Dále je výhodné při nákupu nového hasicího přístroje vědět, že se vyplatí zkontrolovat, zda je hasicí přístroj dodáván včetně platného dokladu o provozuschopnosti (faktura není dokladem o provozuschopnosti). Doklad o provozuschopnosti přenosného hasicího přístroje je součástí dokumentace požární ochrany a v rámci kolaudačního řízení by měl být předkládán stavebnímu úřadu, popř. hasičskému záchrannému sboru kraje.
Máte zájem o koupi hasicího přístroje? Využijte naše kontakty na odborníky a najděte si prodejce v blízkosti Vašeho bydliště.
Ano. Od roku 2008 musí být každý nově navržený rodinný dům vybaven autonomními hlásiči požáru. Povinnost vybavit rodinný dům, popř. bytovou jednotku, autonomní detekcí a signalizací (neboli detektorem kouře) je stanovena ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením vybaven každý byt. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu (zádveří), a jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2, mezonetový nebo vícepodlažní byt, musí být v jiné vhodné části bytu umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace také v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru.
Konkrétní stanovení počtu a umístění zařízení autonomní detekce a signalizace by mělo být také uvedeno v požárně bezpečnostním řešení stavby.
Součástí projektové dokumentace pro rekonstrukci rodinného domu, musí být také požárně bezpečnostní řešení stavby. Jedná se o dokumentaci, která zhodnocuje rozsah stavebních úprav a posuzuje jejich vliv na požární bezpečnost hodnoceného objektu.
Tato dokumentace bude sloužit jako podklad pro řízení s místně příslušným stavebním úřadem. V některých případech bude třeba tuto dokumentaci nechat schválit i příslušným pracovištěm hasičského záchranného sboru (např. rodinné domu se zastavěnou plochou nad 800 m2 nebo rodinné domy s 2 a více podzemními podlažími).
Požárně bezpečnostní řešení stavby je velice individuální a nelze dopředu taxativně bez konkrétní znalosti plánovaných úprav a širších vztahů stanovit, jaké požadavky na požární bezpečnost stavby vzniknou. Ve většině případů však dochází zejména ke stanovení nutnosti osazení stavby hasicími přístroji a autonomní detekcí a signalizací (= detektory kouře). Dále mohou v některých případech vzniknout požadavky na osazení požárních uzávěrů (dveře s požární odolností), opatření požárních nátěrů nosných konstrukcí nebo instalací sádrokartonové konstrukce s požární odolností.
Požadavky na bezpečnou instalaci FVE s instalovaným výkonem do 50 kW stanovuje vyhláška 114/2023 Sb. Tato vyhláška stanovuje požadavky na materiálové provedení, požadavky na vypnutí a odpojení od elektrické instalace a distribuční soustavy a požadavky na provedení kabelového vedení.
Vypnutí a odpojení musí být zajištěno vypínacím prvkem, který je umístěn na přístupném místě, je označen a je zabráněno jeho volnému užití. FVE musí být nainstalována tak, aby zajistila dosažení bezpečné úrovně bezpečného stejnosměrného napětí (120 V) v jakékoli části stejnosměrného rozvodu této výrobny elektřiny.
Vzhledem k zamezení šíření požáru se doporučuje umisťovat FVE v dostatečném odstupu od světlíků, světlovodů, oken nebo od vzduchotechnických výústek. Doporučuje se FVE instalovat na nehořlavý střešní plášť (např. pálené tašky) a kabelové trasy vést bez ostrých rohů a s dostatečnou ochranou kabelového vedení.
Za účelem předání informace veliteli zásahu o tom, kde je na objektu instalovaná FVE, se doporučuje označení rozvaděčů (případně dveří od místnosti, ve které je technologie umístěna) rozšířit o označení piktogramem FVE.
Konkrétní stanovení požadavků z hlediska požární bezpečnosti by mělo být uvedeno v požárně bezpečnostním řešení stavby.
Lhůty čištění a kontrol spalinové cesty jsou stanoveny ve vyhlášce č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. Periodicita češtění a kontroly se odvíjí od výkonu připojeného spotřebiče paliv, podle druhu paliva a také podle způsobu provozování (celoroční x sezónní provoz). Konkrétní lhůty jsou uvedeny v následující tabulce:
Revizi spalinové cesty musí provést oprávněná osoba, která je současně revizním technikem spalinových cest – tím se rozumí držitel profesní kvalifikace 36-024-H Kominík – revizní technik spalinových cest.
Náš tip: V sekci kontakty na odborníky můžete najít revizní techniky, kteří působí v blízkosti Vašeho bydliště.
Pokud si nejste jisti, zda jste na internetu našli skutečně oprávněnou osobu pro tuto problematiku, lze si na oficiálních stránkách hasičského záchranného sboru údaj ověřit. Odkaz můžete nalézt zde.
Bytové domy
Nutnost tvorby dokumentace požární ochrany pro konkrétní objekt se stanovuje v návaznosti na provozovanou činnost a její začlenění dle § 4 zákona č. 133/1985 Sb., zákona o požární ochraně. Povinnost tvorby dokumentace požární ochrany vzniká u objektů, v nichž se vyskytují provozy začleněné do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím, nebo do kategorie s vysokým požárním zatížením.
Co se rozumí pod pojmem dokumentace požární ochrany? Jedná se o soubor dokumentů, které jsou vyjmenovány v §27 vyhl. 246/2001 Sb., vyhlášky o požární prevenci. Jedná se např. o požární řád, požární poplachové směrnice, požární evakuační plán, dokumentace zdolávání požárů, posouzení požárního nebezpečí apod.
U bytových domů vzniká požadavek na zřízení dokumentace požární ochrany nejčastěji z důvodu výskytu podzemních garáží. Dále se jedná o případy, kdy mají objekty 15 a více nadzemních podlaží.
Upozorňujeme, že za absenci dokumentace zdolávání požáru, popř. posouzení požárního nebezpečí může být uložena pokuta až do výše 10 mil. Kč.
Zpracovat dokumentaci požární ochrany může pouze osoba odborně způsobilá, popř. technik požární ochrany.
Náš tip: V sekci kontakty na odborníky můžete najít osoby, které disponují oprávněním pro zpracování dokumentace požární ochrany. Tyto osoby jsou znalé v oboru požární ochrany a mohou Vám pomoci s nastavením bezpečných podmínek požární ochrany ve vašem objektu.
Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně se zabezpečují formou preventivních požárních prohlídek a prověřováním dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Povinnost provádět preventivní prohlídky je zakotvena v zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Provádět je může odborně způsobilá osoba v požární ochraně a v některých případech i technik požární ochrany nebo preventista (řádně proškolená osoba).
Periodicita prohlídek se odvíjí dle začlenění provozované činnosti v souladu s § 4 zákona o požární ochraně. V případě činností bez zvýšeného požárního nebezpečí je povinnost provádět prohlídky jednou za rok. V případě zvýšeného požární nebezpečí jednou za půl roku a v případě vysokého požárního nebezpečí jednou za tři měsíce.
V případě zjištěných závad je zpracovatelem stanovena lhůta pro odstranění zjištěné závady. Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá záznamem do požární knihy, popřípadě jiným prokazatelným způsobem (samostatným záznamem o preventivní požární prohlídce).
Revize, nebo-li také kontroly provozuschopnosti se zpravidla provádí jednou za rok a musí být provedeny odborně způsobilou osobou v požární ochraně. Udržovat věcné prostředky požární ochrany i požárně bezpečnostní zařízení v provozuschopném stavu je povinností jak fyzických, tak právnických nebo podnikajících fyzických osob. Věcnými prostředky požární ochrany jsou například hasicí přístroje nacházející se na společných chodbách bytových domů, v garážích, sklepech nebo provozovnách. Za požárně bezpečnostní zařízení považujeme systémy, zařízení a výrobky, které podmiňují požární bezpečnost stavby nebo jiného zařízení – v bytových domech se za požárně bezpečnostní zařízení považují například požární uzávěry (požární dveře), zařízení spouštějící větrání chráněné únikové cesty, elektrická požární signalizace nebo nouzové osvětlení.
V případě elektrické požární signalizace (EPS) je periodicita kontroly vyšší. Oproti klasické roční kontrole provozuschopnosti je třeba, aby každý půl rok proběhla navíc kontrola provozuschopnosti čidel a každý měsíc kontrola ústředny EPS a dalších navazujících zařízeních. Vše se zaznamenává do knihy EPS.
Náš tip: V sekci kontakty na odborníky můžete najít osoby, které disponují oprávněním pro kontrolu provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení. Můžete zde nalézt odborníky v blízkosti vašeho bydliště.
Únikové cesty slouží k bezpečné evakuaci osob z objektu, ale také mnohdy jako jediný přístup pro zasahující hasiče. Únikové cesty se mohou dělit na nechráněné, částečně chráněné a chráněné. Současně dle tohoto rozdělení jsou stanoveny požadavky na zabezpečení požárně bezpečnostními zařízeními. Požárně bezpečnostní zařízení jsou však stanoveny již ve fázi projekce a výstavby. Všechny požadavky na vybavení únikových cest by měly být uvedeny v požárně bezpečnostním řešení stavby.
V případě, že je v požárně bezpečnostním řešení navržena chodba jako chráněná úniková cesta (CHÚC) je v Příloze 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb. jasně definováno, jaké předměty se zde mohou a nemohou vyskytovat. Zjednodušeně: na chráněné únikové cestě se nemohou vyskytovat hořlavé předměty – dřevěné botníky, lavice, korkové nástěnky, apod. Zároveň se na chráněné únikové cestě nemohou vyskytovat textilní koberce bez příslušné certifikace (třída reakce na oheň Cfl a lepší).
Pokud je však chodba navržena pouze jako nechráněná úniková cesta, jsou požadavky méně přísné. Zde již není konkrétně definované, jaké předměty se na chodbě mohou nebo nemohou vyskytovat, ale obecně platí, že jakákoliv úniková cesta musí umožnit bezpečnou a včasnou evakuaci všech osob z požárem ohroženého objektu na volné prostranství. Tzn., že alespoň minimální šířka stanovená v požárně bezpečnostním řešení musí být trvale volně průchozí. Zároveň se na únikové cestě nesmí nacházet předměty, které by v případě požáru mohly odpadávat nebo odkapávat (okrasné hořlavé prvky u stropu, televize nad únikovou cestou, závěsy apod.). Dveře na únikových cestách musí umožnovat snadný a rychlý průchod a svým zajištěním nesmí bránit evakuaci unikajících osob ani zásahu požárních jednotek. U nově budovaných objektů vyplývá, že dveře na únikové cestě (vyjma dveří do bytových jednotek) musí být v případě možnosti uzamčení klíčem opatřeny panikovým kováním nebo jiným mechanismem, který v případě vyhlášení požáru samočinně dveře odblokuje. U stávajících objektů je se vychází z požadavků. které jsou stanoveny v požárně bezpečnostním řešení dané stavby.
Komerční objekty a prostory
Vyžaduje-li místně příslušný stavební úřad vyjádření hasičů k danému záměru, pak je nutné zpracovat požárně bezpečnostní řešení, které posoudí vliv navrhované změny užívání na požární bezpečnost dotčené stavby.
Je třeba si uvědomit, že ke změně požadavků na požární bezpečnost prostoru může dojít i v případě, kdy nedochází k zásahům do nosných konstrukcí stavby. Požárně bezpečnostní řešení stavby obsahuje zhodnocení změny požárního zatížení (požární zatížení obchodu s lihovinami není stejné jako požární zatížení kadeřnického salonu), zhodnocení způsobu evakuace osob, nebo také zhodnocení požadavků na rozsah požárně bezpečnostních zařízení a věcných prostředků požární ochrany.
Následně je nutné zažádat o závazné stanovisko dotčeného orgánu na úseku požární ochrany k vytvořenému požárně bezpečnostnímu řešení. Po tomto kroku je nutné zažádat o závěrečnou kontrolní prohlídku, jejíž výsledkem je závazné stanovisko k užívání stavby.
Osoby, které mají oprávnění ke zpracování požárně bezpečnostního řešení můžete nalézt v sekci kontakty na odborníky.
Požadavek na předložení závazného stanoviska dotčeného orgánu na úseku požární ochrany (Hasičského záchranného sboru) ve většině případů vyplyne z jednání s místně příslušným stavebním úřadem.
Vyjádření hasičského záchranného sboru je nutné získat v případě, že jsou stavební úpravy prováděny v objektu kategorie II nebo kategorie III vyplývající z vyhlášky č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb. V případě stanovení kategorie je důležité posuzovat celý objekt, nikoliv pouze prostor, ve kterém se stavební úpravy navrhují.
Kategorizace stavby by měla být součástí požárně bezpečnostního řešení a stanovuje se zejména na základě účelu užívání, zastavěné plochy, podlažnosti a výšky objektu.
Prvním krokem k získání vyjádření hasičů je žádost o vydání závazného stanoviska k projektové dokumentaci (k požárně bezpečnostnímu řešení). V případě, že žádost splňuje formální náležitosti, je povinen hasičský záchranný sbor posoudit předloženou dokumentaci a vydat do 30 dnů závazné stanovisko. V odůvodněných případech může dojít k prodloužení uvedené lhůty.
Pokud obdržíte nesouhlasné závazné stanovisko s odůvodněnými nedostatky, je třeba jej poskytnout projektantovi požárně bezpečnostního řešení a sjednat s ním opravu projektové dokumentace. Mnohdy se projektant telefonicky spojí s příslušným referentem hasičského záchranného sboru a případné nedostatky projedná. V případě získání souhlasného závazného stanoviska žadatel tímto získává podklad dotčeného orgánu pro příslušné řízení stavebního úřadu.
Po dokončení stavby je třeba zažádat hasičský záchranný sbor o závazné stanovisko k užívání stavby, které je třeba opět předložit stavebnímu úřadu pro získání kolaudačního rozhodnutí či souhlasu. Po doručení žádosti hasičskému záchrannému sboru má obdobně dalších 30 dnů na vyřízení žádosti. Tentokrát si však s Vámi příslušný referent domluví telefonicky termín místního šetření – prohlídky na místě stavby. V rámci prohlídky, je třeba poskytnout součinnost v podobě předání příslušných dokladů k uvedení požárně bezpečnostních zařízení do provozu – doklady o provozuschopnosti, prohlášení o shodě, oprávnění osob k montáži, koordinační funkční zkoušky apod. Zároveň si příslušník hasičského záchranného sboru zkontroluje, zda je stavba provedena v souladu s odsouhlasenou projektovou dokumentací – požárně bezpečnostním řešením na základě čehož vydá závazné stanovisko k užívání stavby.
Žádosti a formuláře můžete nalézt na webových stránkách hasičského záchranného sboru. Níže Vám předkládáme pro usnadnění odkazy na žádosti jednotlivých krajů.
K žádosti o posouzení dokumentace je nutno přiložit požárně bezpečnostní řešení stavby nebo obdobný dokument dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby.
- HZS Hlavního města Prahy
- HZS Středočeského kraje
- HZS Jihočeského kraje
- HZS Plzeňského kraje
- HZS Karlovarského kraje
- HZS Ústeckého kraje
- HZS Libereckého kraje
- HZS Královéhradeckého kraje
- HZS Pardubického kraje
- HZS Kraje Vysočina
- HZS Jihomoravského kraje
- HZS Olomouckého kraje
- HZS Moravskoslezského kraje
- HZS Zlínského kraje
Rozsah dokumentace požární ochrany pro konkrétní provozovnu se stanovuje v návaznosti na začlenění provozované činnosti v souladu s § 4 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Dokumentaci o začlenění zpracovává odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany. U činností bez zvýšeného požárního nebezpečí není výslovně požadováno, aby začlenění bylo provedeno odborně způsobilou osobou nebo technikem požární ochrany. Nesprávné začlenění však může znamenat neplnění požadavků stanovených zákonem a také komplikace při kontrole ze strany státního požárního dozoru.
Pokud bude provozovna začleněna podle provozované činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí (BPN), bude nedílnou součástí dokumentace požární ochrany Vaší provozovny v mnoha případech pouze požárně bezpečností řešení, záznam o pravidelných ročních prohlídkách dodržování povinností o PO a platné doklady o provozuschopnostech hasicích přístrojů a dalších požárně bezpečnostních zařízeních.
V případě, kdy dojde k začlenění provozované činnosti do kategorie se zvýšeným požárním nebezpečím (ZPN), je rozsah dokumentace požární ochrany podstatně obsáhlejší. U provozů se ZPN je nutné zpracovat také stanovení organizace zabezpečení požární ochrany, požární řád, požární poplachové směrnice, požární evakuační plán, řád ohlašovny požárů, tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany, a také dokumentaci o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany. Pokud jsou v těchto provozech také složité podmínky pro zásah, musí být zpracována dokumentace zdolávání požárů (DZP).
Pokud se jedná o provoz s vysokým požárním nebezpečím (VPN), např. v budově o 15 a více nadzemních podlažích nebo o výšce větší než 45 m, bude dokumentace požární ochrany obsahovat také dokumentaci zdolávání požárů a posouzení požárního nebezpečí (PPN).
Dokumentaci požární ochrany zpracovává odborně způsobila osoba v požární ochraně, popř. technik požární ochrany. V sekci Kontakty na odborníky můžete nalézt kontakty na některé z těchto osob.
Kontakty na odborně způsobilé osoby, techniky požární ochrany, nebo na osoby, které mají oprávnění ke zpracování požárně bezpečnostních řešení můžete najít v sekci Kontakty na odborníky.
Dětské skupiny
Pro schválení a evidenci dětské skupiny je nutné zpracovat požárně bezpečnostní řešení, které bude definovat základní požadavky na stavebně-technické provedení stavby a požadavky na evakuaci osob.
Rozhodujícím faktorem při posuzování provozu dětských skupin, mateřských škol a obdobných provozů je věk dětí. Pokud je zařízení péče o děti zkolaudováno také pro pobyt dětí ve věku do 3 let, pak se jedná o složité podmínky pro zásah a je nutné zpracovat dokumentaci v rozsahu § 27 vyhl. 246/2001 Sb., vyjma posouzení požárního nebezpečí (PPN).
Upozorňujeme, že v případě výskytu dětí ve věku do 3 let, je nutné zpracovat mj. dokumentaci zdolávání požárů, jejíž součástí je operativní karta.
Dětské skupiny, stejně jako další podnikající fyzické, či právnické osoby musí udržovat požárně bezpečnostní zařízení v provozuschopném stavu. Dále musí udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, volné únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu a topení. Musí pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady apod. Musí hlídat aktuálnost dokumentace požární ochrany a zajišťovat školení zaměstnanců.
Ubytovací zařízení
Vzhledem k tomu, že v případě provozování ubytovacího zařízení se jedná o provozování činností se zvýšeným požárním nebezpečím (ZPN), je nutné, kromě základní dokumentace o požární ochraně, do které patří například požárně bezpečnostní řešení, pravidelné prohlídky dodržování povinností o PO a platné doklady o provozuschopnostech věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, zpracovat další typy dokumentací v rozsahu § 27 vyhl. 246/2001 Sb., vyjma posouzení požárního nebezpečí (PPN). Dokumentace požární ochrany může být rozšířena například o dokumentaci zdolávání požárů (DZP), případě při začlenění do vysokého požárního nebezpečí (VPN) dokonce o dokumentaci posouzení požárního nebezpečí.
Konkrétní rozsah dokumentace požární ochrany stanoví odborně způsobila osoba v požární ochraně. Kontakty na tyto osoby můžete nalézt v sekci kontakty na odborníky.
Nepodařilo se Vám najít dotaz, který Vás zajímá? Napište nám, s čím Vám můžeme poradit. Dotaz zpracujeme a následně jej zde vyvěsíme.
Portál požární.info vznikl za účelem snadné dostupnosti základních informací z oblasti požární ochrany.